Rehabilitace

WHO definuje rehabilitaci takto: rehabilitace zahrnuje v.echny prostředky, směřující ke   zmírnění tí.e omezujících a znevýhodňujících stavů a umo.ňuje zdravotně posti.eným aDle Jandy představuje rehabilitace soubor opatření, která vedou k co nejoptimálněj.í anejrychlej.í resocializaci člověka posti.eného na zdraví následkem nemoci, úrazu neboMetody léčebné rehabilitace :• Fyzikální terapie . vyu.ití různé fyzikální energie nejčastěji pro útlum bolesti neboovlivnění tkáňové trofiky.• Léčebná tělesná výchova . je zaměřena na pohyb, ovlivňuje hybnou soustavu• Ergoterapie . léčba prací, nacvičuje jednotlivé funkce, dává pohybu smysl a uvádí jej do• Jiné metody ( psychoterapie, farmakoterapie)Na traumat. JIP jsou operačně léčeni předev.ím pacienti s poru.ením skeletu končetin amnohočetnými poraněními (polytraumaty).S rehabilitaci začínáme bezprostředně po operaci, jakmile to dovolí stav nemocného a podohodě s o.etřujícím lékařem. Časná pohyb. aktivita je základním předpokladem nejenk brzké normalizaci tělesných funkcí, ale i prevencí řady komplikací. Rehabilitace přispívá kaktivaci endokrinního systému se zvý.ením metabolismu, urychlením krevního oběhu, co.má vliv na rychlosti hojení tkání. Udr.uje se kondice neposti.ených částí těla, čím. sezlep.uje výkonnost oběhového a dýchacího ústrojí, sval. síla a rozsah pohybů neposti.enýchčástí pohybového aparátu. Ovlivňovány jsou i dal.í orgánové systémy (za.ívání,vymě.ování).Fyzioterapeut musí zvolit vhodný léčebný postup, brát zřetel na současný stav nemocného,věk a ostatní onemocnění.Prvním důle.itým krokem správné rehabilitace je polohování. V truamatologii se nejčastějivyu.ívá preventivní polohování . je to zaujetí takové polohy ve které je napětípostavení v kloubu (kontraktura), provádíme korekční polohování, co. je ulo.ení kloubu dotakové polohy, aby se co nejvíce přibli.ovala normálnímu stavu. Poloha se fixujevypokládáním polohovacími pomůckami (pol.táře, dlahy). Polohování je součástírehabilitačního o.etřovatelství.a) prevence dekubitůc) otoků a .ilních komplikacíDále samotná rehabilitace pokračuje dle aktivity pacienta. Není-li pacient při vědomí, nebo jezáměrně tlumen provádíme pasivní DG poklep. a vibrační masá.í, míčkovou facilitací. Dálepasivní cvičení v.emi zdravými končetinami ve v.ech kloubech. U končetin, kde jezlomenina, cvičíme pasivně do středních poloh. Pasivní rozsah pohybů v jednotlivýchskloubeních je dán tvarem kostí a poddajnosti měkkých tkání v okolí kloubu O pasivnímpohybu mluvíme, pohybuje-li se celé tělo nebo jeho segment vlivem působení zevní síly(fyzioterapeut, motodlaha), bez účasti svalové činnosti pacienta. Význam pas. pohybu spočíváve zlep.ení trofiky vlastního kloubu (po sobě odvalující se kloubní plo.ky deformují pru.noutekutiny zaji.ťují její vý.ivu), a dále v drá.dění proprioceptivních orgánů (svalové, .lachové ikloubní receptory) a tím ke stimulaci hybného systému. Rovně. je udr.ována normální délkavláken měkkých tkání (svalových, vazivových), které jinak mají obecně tendenci kezkracování. K rozcvičování imobilizovaných kloubů vyu.íváme také motodlahu, tzv.kontinuální pasivní cvičení.Je-li pacient při vědomí začínáme s aktivní DG pro ovlivněnía) vlastních respiračních funkcíb) pohybových funkcí hrudníku a následně celého pohybového systémuc) tonu svalstva nejen specificky respiračníhoDále provádíme aktivní pohyby ve smyslu kondičního cvičení zdravých končetin a trupu.Kondiční cvičení představuje soubor cvičení, která jsou zaměřena na zvý.ení nebo udr.enítělesné zdatnosti pacienta. Má ovlivňovat pohybovou soustavu jako celek a stimulovat ostatnísystémy. Aktivní cvičení neposti.ených částí těla je stejně důle.ité jako cvičení posti.enéoblasti. Jeho význam spočívá v následujících faktorech:a) prevence hypotrofie a. atrofie z nečinnosti (při dvouměsíční tělesné inaktivitě mů.eosteopenie) a svalů.b) prevence ztuhlosti volných kloubůc) prevence poruch látkové výměny. na úrovni gastrointesticiálního traktu (podpora peristaltiky střev)d) vliv na nervové funkce (ovlivňována vegetativní regulace)e) vliv na psychické funkce (subdepresivního ladění dlouhodobě imobilizovaných pacientů)Rehabilitace zaměřená na posti.ené části tělaŘídíme se konkrétním posti.ením. První pooperační dny, kdy je pacient celkově oslabenýprovádíme izometrické kontrakce svalů posti.ené oblasti jako prevenci atrofizace přisoučasném .etření poraněných kloubů, které mohou být znehybněny. Aktivní pohyby jsouvyvolány silou vlastních svalů. Pacient je schopen provést pohyb samostatně nebo s dopomocíčínáme s pozvolným rozcvičováním imobilizovaného kloubu.

Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. Studie ukázaly, že imobilizace má výrazný vliv na úbytek kostní hmoty, odvápnění a postižení svalů a může trvat třeba i rok, než (a zda vůbec) se síla kostí a svalů obnoví, a to i po relativně krátké době znehybnění. Není možné popsat jednotlivé rehabilitační postupy v tomto článku. Důležité je pamatovat si, že rehabilitace je nedílnou součástí léčby a významně se podílí na jejím úspěchu.