Anatomie a Fyziologie

Anatomie

Lidská kostra představuje soubor kostí, chrupavek a vazů, které dohromady vytvářejí pevnou, pasivně pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Kostra dospělého člověka se skládá přibližně z 206 kostí, přičemž například novorozeňata jich mají kolem 300. Tento fakt je dán tím že novorozeňata mají v těle větší množství malých kostí, které během růstu srostou.

Kostrou tvořená ochranná pouzdra (lebka, hrudník) zároveň chrání některé klíčové orgány před zraněním.

Kostra tvoří cca 13-14 procent tělesné hmotnosti. Tvoří ji kosti a chrupavky, nacházející se v ohebných částech kostry, jako například chrupavky žeberní umožňující dýchání. Má své vlastní cévy a nervy. Co týden dochází k obměnění, recyklaci až pěti procent kostní hmoty.

Splanchnocranium (obličejová část):  Kost lícní (os zygomaticum),Horní čelist (maxilla),Dolní čelist (mandibula),Kost nosní (os nasale), Kost slzní (os lacrimale),Kost radličná (vomer),Jazylka (os hyoideum)

Axiální (osový) skelet
Krční obratle (vertebrae cervicales), Kost hrudní (os sternum),Hrudní obratle (vertebrae thoracicae), Bederní obratle (vertebrae lumbales), Žebra (costa), Křížové obratle (vertebrae sacrales)

Pletenec horní končetiny

Kost klíční (clavicula), Lopatka (scapula)

Kosti horní končetiny
  Kost pažní (humerus), Kost loketní (ulna), Kost vřetenní (radius), Kosti zápěstní (ossa carpi), Kosti záprstní (ossa metacarpalia), Články prstů (phalanges) 

Pletenec dolní končetiny
Kost pánevní (os coxae), Kost kyčelní (os ilium), Kost křížová (os sacrum) (zároveň součást páteře), Kost stydká (os pubis),Kost sedací (os ischii)

Kosti dolní končetiny
Kost stehení (femur), Čéška (patella), Kost holenní (tibia), Kost lýtková (fibula), Kosti zánártní (ossa tarsi),Kosti nártní (ossa metatarsi),
Články prstů (phalanges)

Fyziologie

Kosti neslouží pouze jako opora pro kosterní svaly, tedy jako místo úponu svalových šlach. Této funkci se minimálně vyrovná další významná vlastnost kostní tkáně. 

V její dření se odehrává krvetvorba, tedy vznik a vyzrávání krevních elementů. Vzniklé červené krvinky, trombocyty, B-lymfocyty a mnohé jiné krevní součásti se z kostní dřeně vyplavují na nervový nebo hormonální podnět, jestliže tělo vyžaduje zvýšený příjem některého z daných krevních složek. Při krvácení, kdy dochází ke ztrátám krve, se tak zvýší výdej červených krvinek, aby nedocházelo k tkáňové hypoxii. Třetí významnou funkcí týkající se kostí je mechanická ochrana těla. Do skupiny s těmito vlastnostmi řadíme například lebeční kosti, které chrání mozek před mechanickým stresem.

V lidském těle rozeznáváme dva druhy kostí, kost kompaktní a kost trabekulární. Je dobré zdůraznit, že tyto typy kostní tkáně se povětšinou vyskytují v jedné kosti současně. Kost kompaktní je specifická svým pravidelným uspořádáním kostních lamel v jejichž středu se nachází tzv. Haversův kanálek, kterým prochází cévy dodávající kosti patřičné výživné látky. U dlouhých kostí, jako je například kost stehenní nebo pažní, se tento typ vyskytuje v tzv. diafýzách, neboli v jejich střední části. Naopak v tzv. epifýzách (na konci dlouhých kostí) se tvoří kost trabekulární, charakterizována nepravidelným uspořádáním kostních trámců, což činní tento typ tkáně mnohem pružnějším než kost kompaktní.